Pracovní úraz – jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a zákonné nároky na odškodné?

I když si dáváte pozor sebevíc, může se při chvilce nepozornosti přihodit pracovní úraz. V takovém případě je nutné vědět, jak postupovat při pracovním úrazu. Každé pracoviště s sebou přináší určitá rizika, která lze však velmi dobře minimalizovat kvalitními ochrannými pomůckami. Když už ale dojde na úraz na pracovišti, je třeba jednat. V tomto článku se dozvíte, kdy máte zákonné nároky na odškodné a bolestné, co je pro to potřeba udělat, jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, ale také jak pracovním úrazům předcházet.

Co je pracovní úraz

Každému z nás už se nejspíš menší či větší zranění v práci přihodilo, co všechno se ale považuje za pracovní úraz a jaký je rozdíl mezi úrazem a nemocí z povolání? Zákony mluví jasně. Za pracovní úraz se považuje jakýkoliv úraz a poškození zdraví, které se zaměstnanci přihodilo na pracovišti nebo při plnění pracovních povinností. Pracovní úrazy mohou vznikat jak krátkodobými, tak i dlouhodobými nebo náhlými vlivy v souvislosti s náplní práce.
Naopak za pracovní úraz se nepovažuje zranění, ke kterému dojde při cestě do práce nebo z práce. Vše definuje paragraf § 271k zákona č. 262/2006 Sb., který znáte jako zákoník práce.

Kdy se jedná o nemoc z povolání

Pracovní úraz je často zaměňován s nemocí z povolání, se kterou však úzce souvisí. Za nemoc z povolání se označuje onemocnění, které vzniká dlouhodobým působením škodlivých vlivů na zdraví, které se dělí do chemických, fyzikálních a biologických vlivů. Můžete si pod tím představit například práci a manipulaci s chemickými látkami, práci při těžbě nebo třeba fyzicky náročnou manuální práci (proto jsou důležité ochranné pracovní pomůcky). Nemoc z povolání může být dočasná, ale i chronická.

Seznam všech nemocí z povolání najdete v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. 

Typy pracovních úrazů

Pracovní úrazy mohou zahrnovat drobná zranění, která stačí ošetřit s lékárničkou, až po závažná zranění s dlouhodobými následky. Aby se v tom mohl každý lépe orientovat, existují celkem tři typy pracovních úrazů, a to:

• Závažný pracovní úraz: Závažný pracovní úraz označuje zranění, se kterým je nutné být hospitalizován více než 5 dnů.
• Smrtelný pracovní úraz: Za smrtelný úraz se považuje poškození zdraví v takovém rozsahu, že zraněný na jeho následky nejpozději do jednoho roku zemřel.
• Ostatní pracovní úrazy: Mezi ostatní pracovní úrazy patří veškerá zranění a poškození zdraví, které má za následek pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny.

Kdy se jedná o pracovní úraz a kdo to rozhodne?

Na základě ust. § 105 zákoníku práce o pracovním úrazu rozhoduje zaměstnavatel. V případě, že se zraněný zaměstnanec se svým zaměstnavatelem nedohodnou o uznání pracovního úrazu, jedinou možností je začít danou situaci řešit soudní cestou.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele a OSVČ v případě vzniku pracovního úrazu

Když se úraz na pracovišti přihodí, je nutné jednat co nejdříve a věnovat vzniklé situaci pozornost. Jaké má zaměstnavatel a OSVČ povinnosti podle zákoníku práce a kdy naopak může být povinností zproštěn?

Povinnosti zaměstnavatele v případě pracovního úrazu

• Zachovat stav pracoviště na místě úrazu pro objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
• zjistit příčinu a všechny okolnosti vzniku pracovního úrazu,
• zapsat úraz do knihy úrazů,
• neprodleně ohlásit vznik závažného a smrtelného pracovního úrazu stanoveným orgánům a institucím,
• udělat záznam o úrazu a poslat ho příslušným orgánům a institucím,
• přijmout a provést nezbytná opatření, aby se zabránilo opakování pracovního úrazu (pořídit kvalitní ochranné pomůcky, doplnit lékárničky, proškolit své zaměstnance o BOZP atd.).

Kdy zaměstnavatel nemusí nahradit škody a je zproštěn této povinnosti

V případě, že zaměstnanec porušil právní nebo bezpečnostní předpisy, užil návykové látky nebo alkohol, který může být kontrolován namátkově alkohol testerem, je zaměstnavatel zproštěn povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, a to podle ust. § 270 odst. 1 zákoníku práce.

Možné je také částečné zproštění povinností, a to tehdy, když zaměstnanec jednal lehkomyslně vzhledem ke své kvalifikaci a byl si vědom, že může dojít k pracovnímu úrazu, nebo pokud tyto skutečnosti nebyly jedinou příčinou, které k pracovnímu úrazu vedly.

Jaké povinnosti má zaměstnanec při pracovním úrazu

Nejdůležitější je pracovní úraz neprodleně ohlásit svému vedoucímu, pokud je to možné s ohledem na zdravotní stav. Pokud se pracovní úraz nenahlásí, zpětně se vše vyřizuje mnohem složitěji. Zároveň pokud je zaměstnanec svědkem pracovního úrazu někoho jiného, jeho povinností je spolupracovat během objasnění vzniklého úrazu.

Jak postupovat při pracovním úrazu

V případě vzniku pracovního úrazu je důležité vědět, jak máte postupovat a na co nezapomenout.

1. Zdokumentovat pracoviště a prozkoumat, jaké jsou okolnosti vzniku pracovního úrazu.
2. Udělat záznam o pracovním úrazu, který bude podepsaný zaměstnavatelem.
3. Od ošetřujícího lékaře získat posudek a bodové hodnocení vzniklého pracovního úrazu.
4. Podat žádost zaměstnavateli o odškodnění a přiložit lékařské dokumenty.

Jak předcházet pracovním úrazům

Bezpečností opatření a ochranné prvky musí být na každém pracovišti, i když se budou od sebe lišit, protože je velký rozdíl, jestli pracujete v kanceláři, na stavbě nebo třeba v dole. V každém případě by měl každý, a to nejen v práci, myslet na své zdraví i zdraví ostatních.

Nejlepší ochranou před úrazy na pracovišti je prevence, pozornost a dostatečná ochrana. Každý zaměstnavatel je povinen dbát na bezpečnost a dodržovat stanovené pracovní postupy a každý zaměstnanec je povinen znát základní bezpečnostní povinnosti. Důležité je používání ochranných pomůcek, jako jsou rukavice, klapky na uši, ochranné štíty, respirátory a další. Každý pracovník by také měl kontrolovat své pracoviště a nedostatky vždy hlásit. 

Mezi nejnutnější ochranné pomůcky patří:

• Pomůcky pro ochranu dýchacích cest: V chemickém průmyslu, na stavbách, v lékařských a zdravotnických zařízeních, kde hrozí vdechnutí škodlivých látek, je důležité zajistit pracovníkům kvalitní ochranu dýchacích cest pomocí respirátorů s různými stupni filtrace, polomasek a celoobličejových masek.
• Pomůcky pro ochranu zraku: Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, a proto je důležité ho chránit. V prostředí, kde hrozí nebezpečí vniknutí prachu, střepin, chemikálií nebo silného UV záření, jsou ochranné pomůcky zraku nezbytnou výbavou. Pro ochranu zraku slouží různé typy ochranných brýlí, které se hodí pro práci v dílně, laboratoři, průmyslovém sektoru i zdravotnictví.
• Pomůcky pro ochranu sluchu: Každý se lépe na svou práci soustředí v tichém prostředí a ne vždy je snadné ho zajistit. Protihluková sluchátka a další pomůcky pro ochranu sluchu jsou nezbytné hlavně pro pracovníky v průmyslových odvětvích, na letištích, ve stavebnictví, ale také v hudebním průmyslu.

Podrobnosti o bezpečnosti práce a ochranných pomůckách se dozvíte v našem článku – Osobní ochranné pracovní pomůcky (OOPP).

Hygiena na pracovišti a riziko nákazy

S pracovními úrazy a nemocemi z povolání úzce souvisí i hygiena, i když to na první pohled není znát. Nejde jen o čistotu prostředí, ale také o posuzování pracovních úkolů a činností, které mohou ovlivnit zdraví nebo vést k nemoci z povolání, čemuž se snaží zamezit. Hygienické předpisy kontroluje Krajská hygienická stanice (KHS).

Občas se stane, že někdo do práce přinese chřipku a nakazí celou kancelář nebo danou směnu. I riziko nákazy na pracovišti se dá minimalizovat ochrannými pomůckami, jako jsou respirátory, dezinfekcí, pravidelným větráním a rozestupy. Nejlepší a nejjednodušší řešení je však zůstat doma, pokud se cítíte nemocní. 

Kdo má nárok na odškodnění pracovního úrazu

Každý, komu se přihodí pracovní úraz, má nárok na odškodnění od zaměstnavatele. Tato kompenzace slouží k pokrytí finanční ztráty výdělku, nákladů spojených s léčbou, věcné škody a zahrnuje také bolestné nebo náhradu za ztížení společenského uplatnění. 

Náhrada ztráty výdělku

Po pracovním úrazu může být zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti, protože přece jen nějakou dobu trvá zotavení. Po tuto dobu má zaměstnanec nárok na náhradu ztráty na výdělku, kterou vyplácí zaměstnavatel jednou měsíčně. Výše náhrady je rozdíl průměrné hrubé mzdy před pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy, případně plná výše nemocenské.

Navíc pokud se po úrazu zaměstnanec vrátí do práce a zaměstnavatel ho přeřadí na méně placenou pozici, vzniká také nárok na dorovnání ztráty na výdělku.

Náhrada nákladů spojených s léčbou

S pracovním úrazem jsou spojeny i náklady na léčbu a zotavení. Mezi náklady se počítají například léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace nebo také náklady spojené s dopravou do zařízení. Tyto náklady musí být vynaloženy účelně a jsou kompenzovány na základě dokladů o výdajích, takže je nutné uchovat účtenky a faktury.

Věcná škoda

Může se stát že během pracovního úrazu vznikla také věcná škoda na majetku, kterou je zaměstnavatel povinen uhradit. Můžete si pod tím představit třeba zničené oblečení, hodinky nebo telefon.

Bolestné

Velkým tématem je také tzv. bolestné. Odškodnění a nárok na bolestné se stanovuje na základě lékařského posudku, který určuje bodové hodnocení podle tabulky. Proto každý pracovní úraz, který se na pracovišti stane, je nutné řádně evidovat v knize úrazů a mít k dispozici lékařské posudky.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění

Pracovní úraz může způsobit, že zraněný nebude moci vykonávat některé aktivity tak jako dříve kvůli následkům pracovního úrazu i po ukončení léčby. Výše finanční náhrady je opět stanovena na základě lékařského posudku a bodového ohodnocení. 

Náhrady při smrtelném úrazu

V případě smrtelného pracovního úrazu má zaměstnavatel povinnost poskytnout náhrady pozůstalým. Tyto náhrady zahrnují náklady spojené s léčením, pohřbem, výživným pro pozůstalé a další.