Rozhovor: Karpální tunel – syndrom, příznaky, prevence a zkušenosti

Karpální tunel, lidově karpál, je úzký tunel v zápěstí, kterým prochází nervy, cévy a šlachy mezi předloktím a dlaní ruky. Syndrom karpálního tunelu je útlak nervu, který doprovází škála bolesti od brnění až po ostrou bolest vystřelující do některých prstů. Tolik odborná definice. Jak ale poznáte přetížený karpální tunel? Dá se úplně vyléčit? Existuje prevence? Na tyto a další otázky jsme se zeptali Martina Mládka (37), jednatele digitální výkonnostní agentury Number One Digital, který má se syndromem karpálního tunelu vlastní zkušenost.

Martine, jak jste poznal, že trpíte syndromem karpálního tunelu?

Nejprve jsem si nemyslel, že trpím syndromem karpálního tunelu, vůbec mě nenapadlo, že bolest zápěstí má odborný termín a vlastní charakteristiku. Výrazné potíže se u mě objevily paradoxně na dovolené, kdy jsem venčil našeho retrívra. Až zpětně jsem si uvědomil, že pes příliš tahal za vodítko, které jsem měl kolem zápěstí. Potom jsem si šel na chvíli sednout k počítači, protože jsem potřeboval vyřídit pár věcí, a zřejmě jsem definitivně jednostranně přetížil pravou ruku. Odpověď nervu na sebe nenechala dlouho čekat. V noci i celý druhý den mě pálila ruka a předloktí. Tomu jsem ještě pořád nepřikládal žádnou větší vážnost. Odřídil jsem cestu z dovolené domů, a když jsem se vrátil do práce, brnění a pálení v ruce se neúnosně zhoršilo.

---

To je nepříjemné, ale co bylo dál?

Problém se neztratil, ani když jsem se poctivě snažil ruce při práci a venčení střídat, pouze se přesunul do druhé ruky. To byl moment, kdy jsem začal googlovat a navštívil jsem lékaře. Lékař diagnostikoval v ruce zánět a poslal mě na vyšetření míry utlačení středního nervu pomocí EMG (Elektromyografií). Hodnoty jsem měl hraniční, lékař zvažoval operaci. Ta však není zárukou, že se syndrom znovu nevrátí, proto jsem se rozhodl ji nepodstoupit. Řekl jsem si, že si nejprve pomůžu sám. Konzervativní (neoperační) léčba však zahrnovala jen rehabilitaci a doporučení – nepřetěžujte to.

---

Jaké metody jste vyzkoušel a co Vám pomohlo?

Prošel jsem toho opravdu hodně a samozřejmě vím, že každému pomáhá něco jiného. Mně konkrétně nejvíce pomohlo cvičení, rázová vlna, která je bolestivá, ale pomáhá se zánětem, pak elektromagnety a ultrazvuk snižující otok nervu. Úlevu přinesla mast s obsahem konopí setého. V kombinaci s ostatními metodami mast velmi dobře fungovala.

---

Je některá metoda, která Vás překvapila?

Ano, je to především cvičení s fyzioterapeutem. Cvičení totiž není zaměřené jen na ruce, naopak zpevňuje a stabilizuje celý core neboli střed těla. Kromě pravidelného cvičení pomáhá ještě ergonomie pracovního místa. Také jsem objevil svět baňkování, kdy si pomocí podtlaku silikonové baňky dokážete sami a hned alespoň maličko uvolnit spazmus. Je to rychlá, i když krátkodobá, první pomoc.

Chápu. A je něco na Vašem seznamu, do čeho jste se už nepouštěl?

Ano (směje se). Ještě jsem uvažoval o kryoterapii mrazem a o pijavicích. Nakonec však nebylo potřeba zkoušet tyto, pro mě už tak trochu extrémní, procedury.

---

Jsou nějaké techniky, které se Vám osobně neosvědčily?

Neměl jsem trpělivost na akupunkturu a neosvědčila se mi ani homeopatika. Částečně možná proto, že jsem hledal rychlejší reakci v situaci, kdy jsem potřeboval fungovat.

---

Co byste našim čtenářům doporučil? Čeho bychom se měli vyvarovat a co naopak pěstovat?

Určitě nepomáhá chlad na ruce. Zápěstí udržujte v teple. V nových kancelářích naší firmy jsem dohlédl na to, abychom neměli skleněné stoly. Pokud už takový stůl máte, je úplné minimum mít podložku ke klávesnici. Také se mi osvědčilo věnovat pozornost ergonomii pracovního místa. Důležitá je výška monitoru, správně nastavená kancelářská židle i taková malichernost, jako je podnožka. Celkový součet těchto drobných úprav vašeho pracovního prostředí dá dohromady to podstatné – zůstanete zdraví.

Dá se syndromu přetížených šlach úspěšně a trvale zbavit?

Jako nově získaná tzv. civilizační choroba nemá syndrom karpálního tunelu zatím dlouhou historii. Znamená to, že my jsme přímo ta první „pokusná“ generace, která tráví na počítači a s elektronickými zařízeními celou pracovní dobu a mnohdy navíc i svůj volný čas. Proto se nedá přesně říct, jestli někdy budeme mít lék či techniku, která nás syndromu karpálního tunelu trvale zbaví.

---

Máte na závěr nějakou vtipnou příhodu, abychom neskončili příliš vážně?

Vlastně mám, i když humor v tak vážném tématu najdete zřídka. Každopádně pobavil jsem se, když jsem chodil na terapii rázovou vlnou. Sestřička, která měla aparát obsluhovat, se na mě omluvně smála a zavolala kolegyni s vysvětlením, že ji bolí ruce stejně jako mě. Právě obsluha tohoto přístroje způsobovala přetížení jejích šlach.