Velký přehled: Základní druhy pracovních smluv, dohod a poměrů

Podepsat, slíbit si věrnost a začít společnou cestu. Ale stalo se vám někdy, že jste se upsali něčemu, co se později ukázalo jako vztah bez budoucnosti? I pracovní poměry mohou mít počátky plné nadšení, poté projít krizí všedních dnů a někdy dokonce skončit rozchodem. Nikdo ale nechce odcházet s prázdnou, ať už jde o zkušenosti, nebo peníze. A proto máme různé druhy smluv, které určují podobu pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jak vybrat tu pravou a co mi může dát? Provedeme vás nástrahami pracovního práva od první smluvní jiskry až po rozchodové formality.

První seznámení

Našli jste si práci snů a chcete se do ní pustit po hlavě. Pojďme si ale nejprve udělat pořádek ve dvou zásadních pojmech, kterým se bude věnovat tento článek. Pracovní poměr je jednoduše řečeno vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Může mít různou délku trvání i podmínky, tyto druhy popisujeme níže. Vše je specifikováno v pracovní smlouvě, která je základním právním dokumentem tohoto pracovního vztahu. Do jakých druhů pracovních poměrů se můžete pustit?

Pracovní poměry podle délky trvání

Pracovní poměr na dobu neurčitou

Ať to trvá navěky! Pracovní smlouva na dobu neurčitou neobsahuje datum ukončení, což znamená, že pracovní poměr trvá, dokud jej jedna ze stran neukončí zákonným způsobem, například výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením. Tento typ pracovního poměru je nejběžnější a nabízí zaměstnanci i zaměstnavateli největší stabilitu. Pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je nutné splnit podmínky stanovené zákonem, například prokazatelné organizační změny nebo závažné porušení pracovních povinností.

Pracovní poměr na dobu určitou

V druhém případě se s nadsázkou bavíme o letní lásce. Pracovní poměr na dobu určitou je předem omezen na konkrétní časové období, například na několik měsíců, sezónu nebo dobu trvání určitého projektu. Po uplynutí této doby pracovní poměr automaticky zaniká, aniž by bylo nutné podávat výpověď. Zaměstnavatel může tento poměr sjednat maximálně na dobu tří let a následně jej může prodloužit či opětovně uzavřít nejvýše třikrát (tzv. pravidlo 3×3 roky). Pokud zaměstnanec pokračuje v práci i po uplynutí této doby bez nové smlouvy, pracovní poměr se automaticky mění na dobu neurčitou. Tento typ poměru je oblíbený při krátkodobých pracovních potřebách, ale nenabízí zaměstnancům stejnou jistotu jako poměr na dobu neurčitou.

Pracovní poměry podle rozsahu pracovní doby

Pracovní poměr na plný úvazek

Standardní pracovní poměr je sjednáván na plný úvazek, což znamená, že zaměstnanec odpracuje 40 hodin týdně (případně méně, pokud to stanoví právní předpisy pro specifické profese, jako jsou zdravotníci nebo pedagogové). Tento typ pracovního poměru obvykle zahrnuje plné zaměstnanecké výhody, jako je nárok na dovolenou, nemocenské pojištění nebo příspěvky na penzijní spoření. Zaměstnanci na plný úvazek jsou také lépe chráněni při výpovědi a obvykle mívají vyšší příjem než pracovníci na částečné úvazky.

Pracovní poměr na částečný úvazek

Částečný úvazek nabízí zaměstnanci flexibilitu, protože pracovní doba je zkrácena oproti plnému úvazku, obvykle na 20 až 30 hodin týdně nebo dle individuální dohody. Tento typ pracovního poměru je vhodný zejména pro rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, studenty, seniory nebo osoby, které potřebují sladit práci s dalšími závazky. Zaměstnanec má při částečném úvazku stále nárok na zákonné benefity, například dovolenou nebo nemocenskou, ale v nižším objemu v poměru k odpracovanému času. Tento druh pracovního poměru je ideální volbou, pokud obě strany hledají větší časovou flexibilitu.

Hlavní a vedlejší pracovní poměr

Mít více poměrů naráz není nic zakázaného. HPP (neboli hlavní pracovní poměr) je ten, který se vykonává na plný úvazek a přináší pracovníkovi hlavní obživu. Může se ale doplnit o vedlejší pracovní poměr, který je spíš přivýdělkem na kratší úvazek. O vedlejším pracovním poměru mluvíme i ve chvíli, kdy někdo pracuje při studiu, mateřské nebo rodičovské dovolené či během pobírání starobního důchodu.

Vybrali jste si, jaký poměr je pro vás ten pravý? Nyní se podíváme, jak můžete svůj pracovní vztah právně zpečetit tak, abyste se do něj každý den probouzeli s úsměvem.

Pracovní smlouva

Vznik pracovní smlouvy

Pracovní smlouva je nejběžnější formou uzavření pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vzniká písemnou dohodou, kterou podepisují obě strany před nástupem do zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu.

Zákonné náležitosti pracovní smlouvy

Podle Zákoníku práce (§ 34) musí pracovní smlouva obsahovat:

1. Druh práce: Jasné vymezení pracovní činnosti, kterou zaměstnanec vykonává.
2. Místo výkonu práce: Přesná lokalita, kde bude práce vykonávána (např. sídlo firmy, konkrétní pobočka).
3. Den nástupu: Datum, kdy zaměstnanec začíná pracovat.

Smlouva může zahrnovat další podmínky, jako je mzda, pracovní doba nebo zkušební doba, ale tyto údaje lze řešit i samostatnou mzdovou dohodou či vnitřními předpisy. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance povinné sociální a zdravotní pojištění, zaměstnanec má nárok na všechny zákonné výhody (dovolenou, ochranu při ukončení pracovního poměru atd.).

Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr lze ukončit následujícími způsoby:

• Dohodou: Obě strany se dohodnou na ukončení k určitému dni.
• Výpovědí: Zaměstnanec nebo zaměstnavatel podá výpověď. Platí dvouměsíční výpovědní lhůta.
• Okamžitým zrušením: Povoleno pouze ve výjimečných případech, například při hrubém porušení povinností.
• Uplynutím sjednané doby: To platí u pracovních poměrů na dobu určitou.

Dohoda o provedení práce

Vznik dohody o provedení práce

Tato dohoda vzniká na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je ideální pro jednorázové nebo nepravidelné práce, protože umožňuje jednoduchou administraci. Sociální a zdravotní pojištění se odvádí pouze při měsíčním výdělku nad 10 000 Kč. Od roku 2023 má „dohodář“ nárok na dovolenou a příplatky za práci o svátcích podobně jako zaměstnanci s pracovní smlouvou.

Zákonné náležitosti dohody o provedení práce

DPP musí obsahovat:

1. Sjednanou práci: Konkrétní činnost, kterou bude zaměstnanec vykonávat.
2. Rozsah práce: Zaměstnanec může odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
3. Odměnu: Hodinová sazba nesmí být nižší než minimální mzda.

Ukončení dohody o provedení práce

Dohoda může být ukončena:

• Dohodou stran: Obě strany se dohodnou na ukončení k určitému dni.
• Jednostranně: Pokud je v dohodě uvedena výpovědní lhůta (standardně 15 dní).
• Splněním úkolu: Pokud byla dohoda sjednána na konkrétní úkol, zaniká automaticky po jeho splnění.

Dohoda o pracovní činnosti

Vznik dohody o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti je vhodná pro dlouhodobější brigády nebo práce na částečný úvazek. Umožňuje odpracovat až polovinu stanovené týdenní pracovní doby (max. 20 hodin týdně). Sociální a zdravotní pojištění se odvádí pouze při měsíčním výdělku nad 4 000 Kč. Zaměstnanec má omezená práva, například nižší nárok na ochranu pracovního poměru. Od roku 2023 má ale nárok na dovolenou a příplatky za práci o svátcích.

Zákonné náležitosti dohody o pracovní činnosti

Podle Zákoníku práce musí dohoda o pracovní činnosti obsahovat:

1. Druh vykonávané práce: Konkrétní činnost, kterou bude zaměstnanec vykonávat.
2. Rozsah pracovní doby: Nelze překročit 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele.
3. Doba, na kterou je dohoda uzavřena: Dohoda o pracovní činnosti může být na dobu určitou nebo neurčitou.

Ukončení dohody o pracovní činnosti

I dohodu o pracovní činnosti lze ukončit:

• Dohodou stran: Obě strany se na ukončení dohodnou.
• Jednostranně: Pokud je sjednána výpovědní lhůta (obvykle 15 dní).
• Uplynutím sjednané doby: Dohoda zanikne automaticky po splnění podmínek.

Jak smlouvy kombinovat?

Kombinace různých druhů pracovních smluv je v České republice možná. Můžete mít podepsanou jakoukoliv kombinaci smluv, tedy například pracovní smlouva + dohoda nebo dohoda o provedení práce + dohoda o pracovní činnosti. Může se jednat o stejného zaměstnavatele, ale i o jiného. Je také možné mít podepsáno více smluv u jednoho zaměstnavatele, v takovém případě ale platí podmínka, že se druh vykonávané práce musí lišit.

Příklad kombinace

• Máte hlavní pracovní poměr (HPP) jako účetní.
• U téhož zaměstnavatele pracujete na DPP jako školitel.
• U jiného zaměstnavatele máte DPČ jako konzultant.